Faktoriál kalkulačka

Kalkulačka vypočítá faktoriál čísla – tedy výsledek, který vznikne součinem všech přirozených čísel od 1 po n.


Jak vypočítat faktoriál

  • zadáme přirozené (kladné) číslo,
  • klikneme na tlačítko „Vypočítat“,
  • kalkulačka vypočítá faktoriál přirozeného čísla.

Co je faktoriál čísla

V matematice jím označujeme součin všech přirozených čísel od 1 po n. Zapisujeme ho jako n! a čteme jako „n faktoriál“.

Platí, že 0! = 1.

Faktoriály používáme například při počítání různých možností uspořádání věcí nebo při řešení úloh z pravděpodobnosti např.:

  • Kolika způsoby můžeš uspořádat 5 knih?
  • Kolik různých způsobů existuje pro usazení 4 lidí kolem stolu?

Zjednodušeně řečeno, faktoriál nám řekne, kolika různými způsoby můžeme něco uspořádat nebo vybrat.

V matematice známe také tzv.:

  • dvoufaktoriály (označujeme n!!), ve kterém činitele snižujeme po dvou namísto po jednom. Např. 6!! = 6 * 4 * 2 = 48,
  • multifaktoriály (označujeme n!(k)), které zobecňujeme podobně jako dvoufaktoriály,
  • superfaktoriály (označujemesf(n)), které označují součin všech faktoriálů on n po 1. Např. sf(5) = 5! * 4! * 3! * 2! * 1! – 34560,
  • hyperfaktoriály (označujeme H(n)), které označují součin mocnin všech čísel od nn po 1. Např. H(5) = 55* 44* 33* 22* 11= 3125 * 256 * 27 * 4 * 1 = 8 640 000

Faktoriál vzorec

n! = n * (n -1) * (n -2) * … * 2 * 1

Ve vzorci faktoriál nikdy nezahrnujeme násobení nulou, protože definice 0! je samostatná a slouží k zachování konzistence v kombinatorice a jiných oblastech.

Pokud bychom chtěli vypočítat faktorial 5!, tak podle vzorce:

5! = 5 * (5-1) * (5-2) * (5-3) * (5-4) * (5-5) = 5 * 4 * 3 * 2 * 1 = 120

Tabulka faktoriálů od 0 do 20

Faktoriály čísel od 0 po 20 se často používají v matematice, kombinatorice, programování či fyzice. Tato tabulka nám umožní rychle nalézt hodnotu faktoriálu bez potřeby výpočtu. Stačí najít požadované číslo a prohlédnout si jeho faktoriál.

nn!
01
11
22
36
424
5120
6720
75 040
840 320
9362 880
103 628 800
1139 916 800
12479 001 600
136 227 020 800
1487 178 291 200
151 307 674 368 000
1620 922 789 888 000
17355 687 428 096 000
186 402 373 705 728 000
19121 645 100 408 832 000
202 432 902 008 176 640 000
Tabulka faktoriálů od 0 do 20. Zdroj: Vlastní zpracování podle Faktoriál: https://cs.wikipedia.org/wiki/Faktori%C3%A1l

Faktoriál příklady

Příklad z kombinatoriky

Chceme vědět, kolika různými způsoby umíme uspořádat 3 knihy na poličce.

Řešení:

Dosadíme do vzorce pre výpočet faktoriálu.

n! = n * (n -1) * (n -2) * … * 2 * 1

3! = 3 * 2 * 1 = 6

Výsledek:

Počet uspořádání na poličce 3 knih je 6 možných uspořádání.

Řekněme, že knihy mají červený, modrý a žlutý obal. Možnosti by tedy byly:

  • Červená, Modrá, Žlutá,
  • Červená, Žlutá, Modrá
  • Modrá, Červená, Žlutá
  • Modrá, Žlutá, Červená
  • Žlutá, Červená, Modrá
  • Žlutá, Modrá, Červená

Příklad z pravděpodobnosti

V loterii si vybíráme 6 čísel ze 49. Kolik různých kombinací výběru může vzniknout?

Řešení:

Používáme vzorec:

(n!) / (k! * (n – k)!)

Tento vzorec se používá pro výpočet počtu kombinací, tedy výběrů bez opakování, kde nezáleží na pořadí vybraných prvků.

kde:

  • n – celkový počet prvků, ze kterých vybíráme (např. počet čísel v loterii, počet knih, hráčů),
  • k – počet prvků, které vybíráme (např. kolik čísel si vybíráš, kolik knih chceš dát do sestavy),
  • n!– faktoriál čísla n, tedy součin všech přirozených čísel od 1 do n,
  • k! – faktoriál čísla k, tedy součin všech přirozených čísel od 1 do k,
  • (n−k)! – faktoriál rozdílu n−k, tedy součin všech přirozených čísel od 1 po n−k.

Dosadíme do vzorce:

(49!) / 6! * (49 – 6)! = 13 983 816

Výsledek: Existuje 13 983 816 všech možných kombinací, kterými můžeme vybrat 6 čísel ze 49 (bez opakování a nezáleží na pořadí).

Bonus: Pokud bychom chtěli vypočítat pravděpodobnost, že uhodneme všech 6 čísel z loterie, tak vypočítáme:

1 / 13 983 816 ≈ 0,0000000715

0,0000000715 * 100 = 0,00000715 %

Výsledek: Šance že bychom uhodli 6 čísel ze 49 při loterii je 0,00000715%. Jinak řečeno, je šance 1 ku 13 983 816, že trefíme 6 vylosovaných čísel ze 49.

Příklad Taylorovy řady

Taylorův řadu používáme na přibližné výpočty složitých funkcí, například goniometrických funkcí jako sin(x), pokud není k dispozici kalkulačka nebo počítač.

Příklad: Vypočítejme hodnotu funkce sin(x) pro x=π / 6 (tzn. 30°) pomocí Taylorovy řady se třemi členy.

Vzorec:

Taylorova řada pro sin(x) ≈ x – x3/3! + x5/5! – x7/7! + …

Řešení:

Dosadíme hodnotu x = π / 6 = 0,5236 (výpočet je v radiánech, tzn. přibližně 3,14 / 6 což představuje úhel) do vzorce:

sin (π / 6) ≈ sin (0,5236) ≈ 0,5236 – 0,52363/3! + 0,52365/5! ≈ 0,5236 – 0,1435/6 + 0,0394 / 120 ≈ 0,5236 – 0,0239 + 0,00033 ≈ 0,50003

sin(0,5236) = 0,5

Výsledek porovnáme s reálnou hodnotou:

sin (π/6) = 0,5 (tzn. 30°) versus 0,50003. Rozdíl je 0,0003, čili můžeme vidět že se hodnota velmi blíží k původní hodnotě a právě v tomto spočívá síla Taylorovy řady při numerických výpočtech – čím více členů bychom počítali, tím by byla větší přesnost a menší rozdíl.

Příklad z programování her

Pokud bychom chtěli napsat program hádanky, ze kterého může hráč uspořádat tři různé objekty ve hře, tak se použije počet permutací 3! = 6

Řešením by bylo, že hráč ve hře může uspořádat objekty 6 možnými způsoby (viz např. podobný příklad z kombinatoriky výše).

Často kladené otázky (FAQ)

Proč se faktoriál tak často objevuje v rolích z kombinatoriky a pravděpodobnosti?

Faktoriál používáme k počítání různých uspořádání nebo výběrů – pomáhá nám zjistit, kolik způsobů existuje pro rozdělení, výběr nebo seřazení prvků, aniž bychom museli vše vypisovat ručně.

Jaký je rozdíl mezi kombinací a permutací?

Kombinace zohledňuje pouze výběr (nezáleží na pořadí), zatímco při permutaci záleží také na tom, v jakém pořadí jsou prvky uspořádány. Při permutacích se často používá právě faktoriál.

Může být výsledkem faktoriálu záporné číslo?

Ne. Faktoriál je definován pouze pro nezáporná celá čísla (0 a výše) a výsledek je vždy kladné číslo.

Dá se faktoriál vypočítat i pro desetinná nebo záporná čísla?

Ano, ale ne klasickým faktoriálem. Existují rozšíření jako Gamma funkce, které umožňují výpočty pro reálná čísla. Tyto však již nespadají pod běžný školní faktoriál.

K čemu jsou „super-“ a „hyper-“ faktoriály? Používají se v reálném světě?

Jsou to matematické zajímavosti a objevují se ve specifických výzkumech nebo olympiádách, ale v každodenní matematice se s nimi běžně nesetkáváme.

Zadám-li velké číslo, například 100!, jak ho vypočítá kalkulačka?

Používají se speciální algoritmy a formáty (např. vědecký zápis), neboť výsledek může mít stovky číslic. V běžné kalkulačce se proto zobrazí výsledek jako 1,xx × 10^157 a podobně. Naše kalkulačka vypočítá nejvyšší možný faktoriál čísla 170.

Co je pravidlo součinu a jak souvisí s faktoriálem?

Pravidlo součinu říká, že chceme-li zjistit počet způsobů, jak lze provést dvě nebo více nezávislých událostí za sebou, vynásobíme počet možností pro každou z nich. Faktoriál je speciální případ pravidla součinu, který počítá počet uspořádání n různých prvků za sebou, tedy n! = n * (n -1) * (n-2) * … * 2 * 1.
Příklad: Představ si, že chceš vytvořit heslo ze 3 různých znaků (např. A, B, C) a na pořadí záleží. Řešení: Pro první znak máš 3 možnosti (A, B nebo C). Pro druhý znak zůstávají 2 možnosti (zbývající znaky). Pro třetí znak zůstává 1 možnost. Počet různých hesel je tedy 3*2*1=6, což je přesně 3!.

Související kalkulačky

Zdroje: